Ivo ŠMOLDAS
* 23. 7. 1955, Prostějov
Básník a překladatel
Narodil se v rodině Zdeňka Šmoldase (* 1924), historika českého dělnického hnutí a autora publikací o dějinách čs. letectví. Základní školu a gymnázium (maturita 1974) navštěvoval v Olomouci, na FF UK studoval češtinu a angličtinu. Absolvoval 1979 prací Sociální aspekty díla Jaroslava Havlíčka (PhDr. 1980 na základě přepracované diplomové práce). Od září téhož roku (s přerušením vojenské služby 1979–1980) pracoval v nakladatelství Čs. spisovatel, kde byl postupně redaktorem klasické literatury, redaktorem poezie, od roku 1990 vedoucím propagačního a odbytového oddělení a posléze náměstkem ředitele pro výrobu a obchod. Na sklonku roku 1993 se stal ředitelem nakladatelství Columbus, od roku 1997 byl společníkem nakladatelství Apsida a překladatelem ve svobodném povolání. Spolupracuje s rozhlasem (Radio Impuls) a televizí, vystupuje zvláště v zábavných a diskusních pořadech (mj. Dementi, TV Prima); s Českou televizí spolupracoval na programech To je ta čeština a Knižní svět.
Publikuje od roku 1981. V 80. letech postupně přispíval (literární publicistikou, verši, ojediněle prózou) do Nových knih, O knihách a autorech, Listů Klubu přátel poezie, Večerní Prahy, Literárního měsíčníku, Tvorby (Kmene) aj. Po roce 1989 sporadicky publikoval v Iniciálách, Tvaru, Hostu, Literárních novinách a Lettre internationale. – Standardně užívá šifry šm a u příspěvků psaných společně s Ladislavem Vereckým šifry veš.
Po časopisecky publikovaných verších se Šmoldas od poloviny 80. let knižně představil dvěma soubory textů v almanaších nezavedené tvorby (Zvláštní znamení, Klíčení) a opožděnou prvotinou Zimní srst. Volně v ní navázal na předmětnost macharovsko-gellnerovského typu i poetiku Františka Halase, přitom však dosáhl svébytného a z hlediska generačních souvislostí samorostlého básnického postoje. Ve své poezii, vedené úpornou snahou o stručnost vyjádření a psané v klasicky vázaných formách, leč s častými, záměrně skřípavými asonancemi, se Šmoldas opírá o zcela konkrétní, věcně zřené situace, těžené ze sféry každodennosti i přírodního dění. Se stísněnou jízlivostí a v ostrém kontrastu k hrubínovské představě „nesmírného krásného života“ v nich odhaluje šeď, nehybnost a banalitu jako projev celkové životní nivelizace 80. let, pohlcující nakonec nitro člověka, ale i tragiku lidského bytí. Od počátku 90. let se věnuje výhradně překládání (z angličtiny), nakladatelské činnosti a práci v médiích.
BIBLIOGRAFIE
Poezie a publicistika:
Zimní srst (BB 1988); Volební Dementi aneb Co nám politici za čtyři roky dali, to jim teď s díky vracíme (2006, s M. Komárkem a L. Vereckým).
Překlady: D. Mitana: Konec hry (1987) + V tramvaji (1988, in D. M., Lampa s růžovým stínidlem); Karibský maják (antologie angl. poezie Karibské oblasti, 1987, s dalšími); S. J. Gould: Pandin palec (1988, s L. Vereckým); Ostrovy plovoucí k severu (antologie současné poezie Britských ostrovů, 1989, s dalšími); C. S. Gardner: Batman (literární přepis filmového scénáře, 1991); P. D. Jamesová: Černá věž (1992); A. Stanway: Průvodce milenců. Umění lépe milovat (1993); K. Amis: U Zeleného muže (1993) + Mně se tu líbí (2001); R. Gordon: Podivuhodné dějiny sexu (1998); A. MacLean: Větrná bouře z Navarone (1998) + Děla z Navarone (1998); H. McCall: Mezopotamské mýty (1998); J. Randles: Život po smrti (1998); L. Burn: Řecké mýty (1999); K. O. Morgan: Dějiny Británie (1999, s dalšími); M. Roberts: Muž, který naslouchá koním (1999); E. A. Thompson: Hunové (1999); J. Susann: Stroj lásky (2000); G. Hart: Egyptské mýty (2001); J. Nielsen: V ledovém zajetí (2001); M. Roberts: Plachý hoch (2001); A. Myrer: Tygr vyčkává (2002); S. Rees: Nevěstinec na vlnách (2002); G. Hancock: Zrcadlo nebes (2003, s V. Šedou); M. Spark: Záhadný případ lorda Lucana (2003); B. Rogerson: Prorok Muhammad (2004).
Příspěvky ve sbornících a almanaších:
Zvláštní znamení (1985); Klíčení (1985); Child of Europe. A New Anthology of East Poetry (London 1990); Sametová čítanka (1990).
Uspořádal a vydal: Trvalé bydliště Praha (1986); J. Seifert: Verše – vzpomínky (MC 1987, s L. Vereckým) + Z těch nebudu, kdož opouštějí (MC 1988, s L. Vereckým).
LITERATURA
Recenze: Zimní srst: P. Janáček, ZN 24. 1. 1989; J. Trávníček, Brněnský večerník 21. 3. 1989.
Rozhovory: Z. Fojtíková, Rodina a škola 2003, č. 50; J. Stern, Krásná paní 2007, č. 8.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Databáze českého uměleckého překladu po roce 1945
Autor hesla: Bohumil Svozil (1998)
Aktualizace hesla: 22. 10. 2008 (kb)
Aktualizace bibliografie: 22. 10. 2008 (kb)
-------------------------------------------------------
Text uveřejněn se souhlasem ÚČL AV ČR
Zdroj: Slovník české literatury
Diskusní klub
"Fanklub Ivo Šmoldase"
na diskusním serveru
Lopuch
Fakulta Šmoldasologie - skupina na Facebooku